Čerčany
digitální povodňový plánB. Věcná část
Charakteristika zájmového území
Obec Čerčany je součástí okresu Benešov , ORP Benešov ve Středočeském kraji.
Obec Čerčany
Adresa: Václavská 36; 257 22 Čerčany
− starosta obce: JUDr. Mgr. Michal Tupý
Tel: 317 776 311, 778 761 161, 736 679 184
E-mail: ou@cercany.cz ; starosta@cercany.cz
Datová schránka: k3tbe6v
Čerčany – pohled na obec z Čerčanského chlumu ( 530 m )
Obec Čerčany leží v okrese Benešov, 7 km severně od města Benešov a jižně od Pyšel. Žije zde 3 134 obyvatel a je zde 680 domů a 370 chat. Katastrální území má rozlohu 644 ha v průměrné nadmořské výšce 285 m.
Vlastní Čerčany leží na levém břehu Sázavy. Na pravém břehu Sázavy, severně, směrem k Pyšelům, leží místní část Vysoká Lhota a osada Jericho, a západně pak místní čast Nové Městečko (zatímco samo Městečko už patří k Nespekám).
Ve vzdálenosti 4 km severozápadně leží město Pyšely, 16 km severně město Říčany, 21 km jižně město Vlašim a 27 km severovýchodně město Český Brod. Na jihovýchodní hranici katastru Čerčan se také nalézá vrch Čerčanský chlum ( 530 m ) a obcí protéká řeka Sázava, kterou překlenují 2 mosty.
Silniční doprava
Obcí prochází silnice I. třídy D3 / E55 České Budějovice – Mirošovice, kde se napojuje na D1. Druhou nejvýznamnější komunikací je II/109 Poříčí nad Sázavou – Chocerady.
Autobusovou dopravu v obci zajišťují autobusové linky do Benešova, Chocerad, Prahy a Pyšel.
Železniční doprava
Železniční stanice Čerčany je známá jako železniční uzel, který v historii významně pomohl růstu obce. Čerčany prochází železniční trať 221 z Prahy do Benešova (je částí IV. tranzitního železničního koridoru přes České Budějovice). Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému.
Končí zde regionální železniční trať 210 (tzv. Posázavský Pacifik), která vychází rovněž z Prahy. Na nádraží Čerčany začíná rovněž regionální trať 212 do Světlé nad Sázavou.
V Čerčanech překonává řeku Sázavu železniční most s lávkou pro pěší a cyklisty a nedaleko proti proudu silniční most na komunikaci III/1095, spojující Čerčany s Vysokou Lhotou.
Geomorfologické a geologické poměry
Čerčany patří mezi sídla v Pražské plošině, která spadá do Benešovské pahorkatiny. Jedním z nejnyšších vrcholků katastru je Čerčanský chlum (530 m)
Hlavním vodním tokem je Sázava a dalšími menšími toky v katastru jsou Benešovský potok, Čerčanský potok, Medunský potok, Borka nebo Čtyřkolská strouha a malý pravostranný bezejmenný přítok Sázavy z Nového Městečka.
Žádné větší vodní nádrže se uvnitř obce nenachází.
Celkový terénu v obci patří ke kopcovitého terénu Benešovské pahorkatiny. V katastru obce se nachází dřevařské podniky Timber Pro s.r.o a KALTRADE s.r.o. Plastikářská výroba S.O.S Okna, Základní škola, Mateřská škola a lékárna, Český rybářský svaz, MO Čerčany a Pila Čerčany.
V obci je aktivní Sdružení dobrovolných hasičů
Klimatické poměry
Základní rysy podnebí zlínského regionu určuje jeho poloha v mírně vlhkém podnebném pásu, v oblasti na přechodu mezi přímořským a pevninským podnebím s převládajícím západním prouděním vzduchu v teplém pololetí a východním prouděním v chladném pololetí. Významnými klimatickými činiteli jsou nadmořská výška území (srážky a teplota vzduchu), relativní členitost georeliéfu a orientace horských hřbetů (severovýchod jihozápad, tedy napříč převládajícímu větrnému proudění.
Pro území je charakteristické dlouhé a teplé léto, průměrný počet letních dnů se pohybuje v rozmezí 40-50 dní, v červenci dosahuje průměrná teplota 6 - 7 °C, na jihozápadě až 8 °C. Přechodné období bývá poměrně krátké, s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Průměrná teplota v dubnu se pohybuje mezi 17 - 18 °C, v říjnu je to o 10 °C méně. Mírně teplá až mírná zima trvá také krátce, ledových dnů bývá za rok v průměru do 40, počet dnů mrazových kolísá v rozmezí 110 - 160. Průměrná lednová teplota nebývá nižší než -3 °C, na jihozápadě nižší než -2 °C. Průměrné roční úhmy srážek dosahují cca 500 mm/rok.
Srážky
Srážkové poměry v opavském okrese jsou proměnlivé od severozápadu k jihovýchodu, což je způsobeno tzv. opavsko-krnovským dešťovým stínem. Ten vzniká tím, že se převládající západní větry zbavují své vlhkosti na západní návětrné straně Hrubého Jeseníku a na závětrné východní straně se již projevují jako suché padavé větry.
V průměru spadne za rok 621 mm vody při kolísání roční sumy od 338 mm do 938 mm na čtvereční metr. Rozdělení srážek během roku není rovnoměrné, měsíce chladné poloviny roku jsou sušší, v teplé části roku je dostatek vláhy. Největší měsíční úhrn se vyskytuje nejčastěji v červenci (31 %), méně často v červnu (20 %), srpnu (19 %), září (12 %) a květnu (11 %), ojediněle v dubnu (4 %). Nejnižší měsíční úhrn se objevuje v únoru (20 %), prosinci (19 %) a lednu (17 %). Denní maximální srážkový úhrn o hodnotě 82 mm byl naměřen 26. července 1939.
V průměru spadnou srážky ve 148 dnech roku, přičemž vydatnost větší než 1,0 mm má pouze 100 dní a vydatnost 10,0 mm a více připadá na 17 dní. Absolutně nejdelší srážková perioda byla zaznamenána v období od 18. listopadu do 12. prosince 1894 (tedy 25 dní) a nejdelší bezesrážková perioda (sucho) byla v období od 10. únova do 14. března 1893 (tedy 33 dní).
Sníh a sněhová pokrývka
Podle naměřených údajů spadne 7,4 % ročních srážek ve formě tuhé a 10,4 % jako srážky smížené. Výskyt těchto tuhých a smíšených srážek je omezen na období od října do května, kdy je možno zaznamenat jak sněžení, tak výskyt sněhové pokrývky. Průměrně padá sníh ve 37 dnech v roce při maximu v lednu (9 dní). Sněhová pokrývka se tvoří průměrně v 54 dnech roku (maximum za sledované období 1946-47 až 1967-77 je 110 dní). Největší výška nového sněhu napadaného za 24 hodin činila 26 cm, výška souvislé sněhové pokrývky dosáhla maxima 79 cm v únoru 1947.
Množství sněhových srážek z celkového ročního úhrnu srážek se zvyšuje s nadmožskou výškou. Ve výškách 200-400 m n.m. tvoří sněhové srážky přes 10% celoročních srážek, ve výškách 400-600 m n.m. přes 16 % a ve výškách 600-800 m n.m. již 23%. Ve východní části okresu je 35-40 dní se sněhovými srážkami ročně, v západní části 40-50 dní.